«

»

Úno 16

Print this Příspěvek

Vyjádření o.s. Radkov k návrhu zadání územního plánu Radkov

Radkov_Panorama

 č.j. 1/2012

Vyřizuje: Skalíková

V Opavě dne 12.12. 2012

Městský úřad Vítkov Odbor výstavby a územního plánování nám. Jana Zajíce 7 Vítkov 74901

Věc: Vyjádření k návrhu zadání územního plánu Radkov

Občanské sdružení Radkov je místně příslušným sdružením, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana kulturního a přírodního dědictví, zdravých životních podmínek v obci Radkov a jeho místních částech a s tím spojená spolková činnost.

Na základě veřejné vyhlášky k návrhu zadání územního plánu obce Radkov, kterou vydal MěÚ Vítkov, odbor výstavby a územního plánování, dne 19.11. 2012, zn. Výst. 7537/2011/Or, uvádíme v následujících kapitolách tyto podněty a připomínky:

1. Ochrana kulturního dědictví

a) Na str. 7 předloženého dokumentu je uvedeno, cituji: Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovávat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.

Obec Radkov nemá žádné památkově chráněné území, které by mohlo být posuzováno z hlediska zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Na území obce se však jednotlivě vyskytuje několik významných kulturních památek. Jedná se objekty začleněné do areálů – areál kostela Narození Panny Marie v Radkově, areál fary v Radkově, areál zámku v Dubové a areál hradu Vikštejna. Ostatní objekty, byť se na ně ochrana z hlediska zákona nevztahuje, vykazují takové hodnoty, které si zaslouží ochranu a péči. Jedná se o drobné památky nebo budovy v obci, které významným způsobem ovlivňují intravilán sídla a vnímání okolní krajiny – např. rodinné domy, hospodářské budovy, kamenné kříže, hasičská zbrojnice, kaple v Nové Zálužné, kaple v Dubové aj.

Jsme proto toho názoru, že nový územní plán obce by měl specifikovat jasné zásady a podmínky, za kterých bude ochrana sídla naplňována. Tyto zásady by měly vyplývat z předem provedených odborných průzkumů území zaměřených na jeho historický, urbanistický a architektonický charakter.

b) Na str. 29 je uvedeno, cituji: Návrhovou plochu OV občanské vybavenosti u kostela a fary vymezit jako plochu veřejné zeleně pro umístění parku. Areál barokní fary přímo sousedí s areálem kostela Narození Panny Marie. Fara byla do Ústředního seznamu kulturních památek ČR zapsána společně s okolními pozemky, které dříve tvořily její hospodářské zázemí a byly využívány převážně k pěstování ovoce a zeleniny, k chovu dobytka. Podle povahy areálu by se tedy nemělo jednat o vybudování parku, nýbrž veřejně přístupného sadu citlivě přizpůsobeného dalším požadavkům obyvatel.

c) V předloženém návrhu zadání územního plánu Obce Radkov schází v kap. H)1.3 (str. 14-15) plán nebo koncepční strategie pro ochranu kulturního dědictví.

2. Ochrana přírodního dědictví

a) V návrhu zadání územního plánu je opakovaně uváděn záměr vybudování sítě cyklostezek, tras pro pěší, pro běžecké lyžování a poznávací turistiku, sloužících jak pro místní obyvatele, tak pro návštěvníky obce. Záměr se týká především propojení Radkova s hradem Vikštejnem (úsek dlouhý cca 3-5km). Na str. 27 je uveden požadavek na respektování stávající sítě polních cest.

Podíl návštěvnosti obce pro jeho umístění v Přírodním parku Moravice, pro jeho zvláštnosti a kulturní prostředí vyvolané harmonií dochovaných hodnot, je celoročně poměrně vysoký. Je tedy správné věnovat se více otázce využití území pro turistiku a připravit návštěvníkům optimální podmínky ke krátkodobému či dlouhodobému pobytu.

Nedávná minulost ukázala, že rušení stávajících polních cest nebylo správnou volbou. Ztrácí se tím paměť krajiny a cesty přestávají plnit funkci spojnic mezi místy, která přestanou být navštěvována a jsou opomíjena. Zeleň podél cest pomáhala celoročně zadržovat vodu a komunikace samotné umožňovaly její odvádění do míst, kde může být užitečná a nemůže škodit. Myslíme si proto, že není důležité pouhé respektování stávající sítě polních cest, ale také obnova těch ztracených, zaoraných nebo zarostlých náletovou zelení.

Využitím původní sítě polních cest (zjm. záhumenních) by se rozšířilo i území obce Radkova o další místa, která mohou být využívána jak pro turistiku, tak pro cykloturistiku a další podobné způsoby přemisťování osob. Využitím potenciálu polních a lesních komunikací by mohlo dojít k důstojným propojením mezi obcí a místními částmi – Dubovou a Novou Zálužnou, a také mezi dalšími katastrálními územími – Melč, Zálužné, Nové Těchanovice, Domoradovice aj. Stávající území je totiž natolik přírodně a kulturně zajímavé, že má význam se v krajině zastavovat. Pro pobyt a pohyb v krajině je vhodné uvažovat s jejím základním „vybavením“ – dosazovanou zelení, vhodným mobiliářem, turistickým značením, naučnými stezkami, udržovanými drobnými památkami aj.

b) V území je významným podílem využívána stávající půda k hospodářským a zemědělským účelům. Proto by mělo být samozřejmostí ji chránit a její zábory povolat jen zcela výjimečně.

Při zemědělské a hospodářské činnosti by měly být vytvářeny podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině a pro vytváření protierozních opatření.

c) Důležitou součástí územního plánu je posouzení a označení míst vhodných k případnému zastavění budovami a míst vhodných k dosazení další veřejnou zelení.

d) V obci by měly být vytvářeny takové podmínky, které povedou k její soběstačnosti – např. zřízení kompostárny, lesních školek, ovocných sadů apod.

e) Výstavby objektů ve volné krajině doporučujeme omezit pouze na drobné stavby, kterými jsou např. objekty sakrální architektury nebo turistická odpočívadla. S ohledem na veřejný zájem nesouhlasíme s umisťováním technických staveb určených ke komerčním účelům do volné krajiny (např. sluneční a větrné elektrárny, stožáry vysokého napětí, anténní systémy apod.).

f) Zpracovaný návrh se okrajově zabývá závažnou problematikou barokní aleje vedoucí z Radkova do Dubové. Na str. 26 je uvedeno, cituji: Navrhnout pás zeleně podél aleje Radkov-Dubová. Dále na str. 27, cituji: Prověřit navržené řešení rekonstrukce části silnice III/44337 Radkov Dubová – úsek OP/S/23 viz Bílá kniha. Po dendrologickém posouzení stavu lipové aleje v případě havarijního stavu řešit rekonstrukci vykácením aleje, rozšířením komunikace a vysázení nové aleje. Pokud bude přiznán vyhovující stav aleje, řešit tuto část obchvatem dle schválené změny č. 1 ÚP obce Radkova. Na str. 32 zpracovatel dokumentace upozorňuje na kritický stav stromové aleje Radkov – Dubová – vyhlášené VKP, a na nevyhovující šířkové parametry komunikace III/44337 v úseku Radkov – Dubová.

Je všeobecně známo, že stav aleje není optimální a pro stávající vzrostlé lípy je kritický. Parametry cesty nevyhovují současné dopravní zátěži, pro kterou nebyla ani původně koncipována.

Z hlediska celorepublikového významu je potřeba uvést, že dnes cca 0,5km dlouhá oboustranná zámecká alej je naprostým unikátem. Již dříve byla situace hlouběji posuzována dotčenými orgány a vedením obce. Výsledkem byla změna územního plánu, která řešila obchvat aleje, její rehabilitaci a vybudování chodníku pro pěší a cyklisty místo dnes situované silnice.

Dle našeho názoru není možné uvažovat s navrhovanou rekonstrukcí – vykácením aleje, rozšířením silnice a vysazením aleje nové. Barokní alej je jednou z největších pozoruhodností kraje. Prioritní by tedy mělo být její uchování, popř. její celková obnova dle zásad památkové péče – v původních stopách, rozestupech, šířce budoucího chodníku. V každém případě by tedy mělo být uvažováno s vybudováním obchvatu, který by problém na dlouhou dobu dokázal vyřešit. Vybudováním stezky pro pěší a cyklisty by navíc vzniklo další příjemné místo ke krajinnému pobytu, minimálně však bezpečná trasa chodců.

Je evidentní, že v tomto případě nebude řešení jednoduché a bezbolestné. Mělo by se však jednat o volbu takového opatření, které by dokázalo uchránit hodnoty, jež si alej do dnešních dní dokázala uchovat. Řešení by navíc mělo vycházet z takových podkladů, které by zohledňovaly hlediska nejen dendrologická, tak také urbanistická a architektonická. Výsledkem by měla být zdravá alej, nadále dominující v krajině.

S rozšiřováním sídla docházelo k postupnému zastavování ploch expandujících z Radkova ve směru na Dubovou. Jednalo se především o zástavbu rodinnými domy a vytvořením ploch určených k relaxaci a sportu (fotbalové hřiště se zázemím). Do budoucna je třeba chránit  dominantní postavení aleje v krajině a její vlastnosti spojovacího článku mezi vesnicemi. Prostor by tedy měl i nadále zůstávat „čistý“, max. doplněný nízkými střízlivými stavbami sloužícími sportovišti, mobiliářem nebo nízkou zelení.

Území obce Radkov se rozkládá v malebné krajině, dosud uchované a využívané z velké části zemědělsky a hospodářsky. V posledních několika desetiletích byla obec ušetřena zhoubných či výraznějších znehodnocujících zásahů a dokázala si uchovat podobu prosperujícího vesnického sídla. Jsme přesvědčeni o tom, že území vykazuje významné přírodně – kulturní hodnoty, ze kterých by měla v budoucnu vycházet a zahrnuje bohatství, které lze kvalitně zúročovat.

Rozdělovník: 

- adresát

- Obec Radkov, Radkov 58, 748 83.

Přílohy:

- úsek katastrální mapy.

Permanent link to this article: http://www.sdruzeniradkov.cz/?p=131